Etický kodex rodiče

1. Fandím, ale netrénuji

Povzbuzuji celý tým a raduji se z povedených akcí.
Během zápasu i tréninku neuděluji hráčům žádné taktické pokyny (např. „Vystřel!“, „Nahraj!“). Od toho je na hřišti trenér. Rozdílné pokyny rodiče a trenéra dítě matou.

2. Rozhodčí je nedotknutelný

Nikdy nekritizuji výroky rozhodčích, i kdyby byly chybné. Učím tím své dítě respektu k pravidlům a autoritám.
Emotivní výlevy směrem k sudímu poškozují dobré jméno klubu SK Zlín 1931.

3. Výsledek není všechno

V mládežnických kategoriích je pro nás prioritou rozvoj dovedností, odvaha zkusit kličku a radost ze hry, nikoliv skóre na tabuli.
Po zápase se dítěte neptejte: „Vyhráli jste?“, ale raději: „Jak se ti hrálo? Co se ti dnes povedlo?“

4. Respekt k soupeři

Vždy se chovám slušně k rodičům a hráčům soupeře. Jsme soupeři pouze na hřišti, nikoliv nepřátelé.
Ocením potleskem i vydařenou akci protihráče.

5. Včasnost a komunikace

Vozím dítě na tréninky a zápasy včas dle pokynů trenéra.
Omluvy z tréninku řeším s dostatečným předstihem přes klubovou aplikaci nebo dohodnutý kanál.

6. Životospráva a výbava

Dohlížím, aby dítě mělo čisté kopačky, chrániče a dostatek pití (voda/čaj, nikoliv sladké limonády).
Podporuji dítě v samostatnosti – tašku si na trénink nosí samo, stejně tak si samo připravuje věci.

7. Šatna je území týmu

Do šatny před zápasem ani po něm nevstupuji, pokud mě k tomu trenér nevyzve. Je to prostor pro budování party a soustředění hráčů.

8. Řešení konfliktů s chladnou hlavou

Pokud mám výhradu k trenérovi, neřeším ji před dětmi ani v emocích ihned po zápase. Domluvím si schůzku nebo zavolám s odstupem 24 hodin.