U13 hrála v Bojkovicích bez trenérů.
Ve čtvrtek
12.6.jsme odehráli poslední zápas sezóny a zároveň jsme se i symbolicky loučili s klukama roč.2012 ,kteří přechází do st.žáků.
Připravili jsme pro ně výzvu …….
„DNES BEZ TRENÉRŮ „
Výzva spočívala v tom ,že si celý tým společně řeší vše bez asistence real.týmu.
• jak chceme hrát?
•sestava
•rozcvičení
•střídání
•čas
•koučink
• poločasová porada…atd.
Co jsme tím sledovali? Chtěli jsme vidět jak bude tým fungovat bez dospělých, jak budou komunikovat, kdo bude lídrem,jak se vyrovnají s tlakem ,jak si rozdělí role v týmu a jestli vůbec, jak zareagují případně na nepříznivý vývoj? Měli jsme hodně otázek a přiznám se ,že i obavy jak to dopadne.
Naše obavy byly úplně zbytečné
Možná nejlepší výkon v sezóně. Plno věcí přenesených z tréninku, úplně skvělé nastavení ….prostě paráda.
Kluci obstáli a zvládli to na jedničku. Výsledek 6:1 není tak důležitý jako způsob ,jakým ho borci dosahli…respekt.
Teď otázka…potřebují děti nad sebou v zápase neustálé bič a trenéra , který jim říká komu a jak mají přihrát, kam běžet ,kdy vystřelit a každou chybu jim několikrát připomíná většinou hulákáním přes celé hřiště?
Co říkáte?
Nebereme my trenéři dětem někdy svým „ vedením“ radost a prožitek že hry?
Co vy na to?